Z Doudleb až na olympiádu, Nikola Šarounová vzpomíná na Rio a Tokio

Základní údaje: AUTOR: Pavel Kumpošt; RUBRIKA: Ostatní sport; ZVEŘEJNĚNO: 25. únor 2026; PŘEČTENO: 1679

DOUDLEBY N. O. – Sportovní střelba má v rodině Nikoly ŠAROUNOVÉ (31), za svobodna Mazurové, dlouhou tradici. Ke sportu ji přivedl dědeček a později ji trénoval tatínek. Z Doudleb nad Orlicí se postupně prostřílela až do české reprezentace, stala se juniorskou i akademickou mistryní světa a splnila si sen o účasti na olympijských hrách v Riu de Janeiru 2016 a Tokiu 2021. Bývalá reprezentantka a dnes maminka dvou dětí si pro web Sport Rychnovska našla čas a zavzpomínala nejen na střelbu pod pěti kruhy, ale také na své sportovní začátky, kdy jí ještě nebylo devět let a dědeček Josef jí přinesl vzduchovku s nenápadnou otázkou, zda to nechce zkusit.

SPLNĚNÝ SEN. Nikola Šarounová se z doudlebské střelnice prostřílela až do Ria de Janeira a Tokia!

Foto - 8x Archív Nikola Šarounová

Jak se dnes má skvělá česká sportovní střelkyně Nikola Šarounová? „Mám se krásně, vlastně pořád v jednom kole, jenom jsem kolotoč závodů a tréninků vystřídala za plínky a dudlíky (směje se).“

V Turíně a Cortině se koná zimní olympiáda, co to s Vámi olympioničkou dělá? „Olympiáda je vždycky sportovní svátek a k televizi přiláká i lidi, co se normálně na sport nedívají, takže je to něco speciálního a myslím, že to tak vnímají všichni.“

Pojďme zavzpomínat, vy jste se nominovala na dvě letní olympiády, v Riu 2016 a v Tokiu 2021, jak na atmosféru pod pěti kruhy vzpomínáte? „Pro mě to byl úplně nový zážitek, i když jsem před olympiádou byla na spoustě velkých závodech. Olympiáda je jedinečná a úplně odlišná od ostatních závodů, už jen to, že bydlíte a potkáváte se s nejlepšími sportovci světa ze všech možných sportů.“

Jižní Amerika, RIO a Federer

Co říkali rodiče, dědeček, přátelé, že poletíte na olympiádu do Ria de Janeira? „Byl to splněný sen. Od malička jsem si přála jet na olympiádu a zažít tu atmosféru pod pěti kruhy. Rodina mi vždycky se vším pomáhala a maximálně mě podporovala, takže pochopitelně jsme měli radost všichni. Kamarádi mi s sebou dali talismany pro štěstí a děti ze ZŠ v Doudlebách n. O. nakreslily obrázky, kterými jsme si pak v olympijské vesnici vyzdobily pokoj.“

Jak hodnotíte výkony v Riu? „Výkony v Riu nebyly špatné, soustředila jsem se na to, aby můj závod neovlivnila nervozita, což se nestalo, takže za mě ty závody byl zvládnuté dobře, chybělo mi jen trošku víc štěstí k tomu, abych se dostala do finále.“

Pod pěti kruhy se setkávají nejlepší sportovci světa, atleti, plavci, basketbalisté, střelci a další, potkala jste se Vy s vysněným sportovcem? „V Riu jsem si moc přála potkat Rogera Federera, to se mi bohužel nepoštěstilo, ale potkali jsme se třeba s Andym Murraym. Nejčastěji jsem potkávala české sportovce, vlastně jsem se asi potkala úplně se všemi. Nejvíce jsme se poznaly s pingpongálistkami, s kterými jsme sdílely pokoj.“

OLYMPIÁDA 2016 v RIU, Nikola s tenistkou Petrou Kvitovou

JAPONSKO, Tokio

Druhá olympiáda v Tokiu byla poznamenána velkými opatřeními proti covidu, jak hodnotíte hry v Japonsku? „Covid mi udělal velkou čáru přes rozpočet už před olympiádou. Místo na OH jsem získala v roce 2019, kdy jsem měla poměrně úspěšnou sezonu, všechno směřovalo k OH v dalším roce, jenže na jaře se rozhodlo, že se olympiáda o rok odloží, prakticky se přestalo na rok závodit, člověk vypadl ze závodního tempa, navíc ještě těsně před olympiádou nebyla uzavřená nominace a já neměla jistotu, že na olympiádu odjedu, což pro mě v rámci přípravy na ni bylo taky těžké, protože místo soustředění a tréninků jsem musela jezdit po závodech a rozstřelovat se. Nakonec jsem do Tokia odjela, ale celou olympiádu jsme museli trávit v roušce, nesměli jsme opustit vesnici, pustili nás pouze na vlastní sportoviště, takže ani nikomu fandit přímo na stadionu jsme nemohli. Byla to prostě absolutní izolace.“

V Tokiu vás v poslední střelbě z malorážky dělilo jen 10 bodů od finálové osmičky! Přiblížíte nám tento závod? „Malorážka byla dobře odstřílený závod, v kleče a v leže jsem na místní podmínky střílela dobře a měla jsem i šanci na finále. Bohužel ve stoje jsem měla dost smůlu a střílela spoustu blízkých devítek a skoro žádné lízané desítky. Když jsem měla desítku, tak uprostřed a na tu dálku už člověk bohužel takový malý rozdíl neovlivní, jestli je to 9,9 nebo 10,0. K tomu, aby to byla ta desítka, už je potřeba jen trochu toho štěstí a to já bohužel ten den neměla. Jsem ale ráda, že jsem si po nevydařené vzduchovce odvezla dobrý pocit z odvedené práce v malorážce.“

NA LETIŠTI VÁCLAVA HAVLA těsně před odletem na olympiádu v Tokiu, střelci David Hrčkulák, Jiří Přívratský a Nikola Šarounová

OLYMPIJSKÁ střelba Nikoly v malorážce

NÁROČNÉ podmínky

Na střelnici bylo až 40°C, stojíte tam tři hodiny ve speciálních oblecích a po 40 ranách do 50 metrů vzdáleného terče střílíte z polohy vkleče, pak vleže a vstoje, neustále upravujete postoj, jak hodně náročný sport střelba je? „Střelba je náročná hlavně mentálně, dokázat se soustředit dvě a půl hodiny v kuse a udržet koncentraci, kdy jedna sebemenší chyba vás může stát celý závod je náročné. Většinou to i docela bolí, v kleče noha, na které se sedí celou vahou těla, v leže ruka, která drží 6ti kilovou zbraň a ve stoje záda, která jsou prohnutá, tréninkem se ale výdrž prodlužuje, takže když má člověk hodně natrénováno, v závodě ideálně k bolesti nedojde, ale v tréninku často. Tím, že jsme ustrojeni v těžkých speciálních kabátech a kalhotách, při vysokých teplotách je to velice náročné, tělo se přehřívá, tep se zvedá, což se promítá do pohybu zbraně a to je nežádoucí, je potřeba s tím umět pracovat.

V Tokiu zazářili vaši kolegové, v trapu si vystříleli zlato Jiří Lipták a stříbro David Kostelecký, co jste říkala na jejich neskutečný double úspěch? „S kluky jsme na olympiádu letěli a tam se samozřejmě i potkávali. Je to skvělý. Hlavně pro střílení, že se náš sport zase dostal do povědomí lidí a třeba to přilákalo nové mladé talenty, kteří budou chtít střílet.“

NIKOLA s medailemi z velkých závodů

Měla jste před závody nějaký rituál? „Vůbec žádný, ani talisman, co kdybych rituál spletla, nebo si talisman zapomněla (směje se)?“

Olympijské hry začínají a končí slavnostními ceremoniály, účastnila jste se jich? „Bohužel ne, hned druhý den po zahájení mi v 8 hodin ráno začínal závod a na ukončení už jsme byli doma, ale byla jsem na zahájení Evropských her v Minsku a bylo to něco neskutečného, když vás vítá plný stadion a vy můžete jít pod svojí vlajkou, nikdy na to nezapomenu.“

DĚDA přinesl vzduchovku

Pojďme zavzpomínat ještě dál, kdo a v kolika letech vás přivedl ke střelbě? „To vím úplně přesně, bylo to v roce 2003, tři měsíce před mými devátými narozeninami, když mi děda přinesl vzduchovku a nabídl mi, jestli bych si to nechtěla zkusit.“

Můžete nám popsat váš sportovní růst? „Nejdříve jsem začínala ve sportovně střeleckém klubu v Doudlebách nad Orlicí, kde mě začal trénovat taťka. Když mi bylo 14 a dostala jsem se na svůj první světový pohár a z Mistrovství Evropy jsem si přivezla stříbrnou medaili, tak jsem se dostala do Dukly. V roce 2009 jsem začala reprezentovat Českou republiku na mezinárodních závodech.“

NA STŘELNICI v Doudlebách nad Orlicí, Nikola a nové naděje ...

A přišly velké úspěchy, na které ráda vzpomínáte? „Nejvíc asi na zlatou medaili z Mistrovství světa v roce 2010 a taky na Mistrovství světa v roce 2014, kde jsem si vystřílela první olympiádu. Těch závodů je víc, ráda vzpomínám na všechny velké závody, ze kterých jsem si odvezla cennou medaili.“

Jak často jste trénovala a kolik ran na terč za hodinu vystřílela? „Trénink obnášel víc částí, ale když počítám čistě jenom trénink střelby, tak je to zhruba tři hodiny denně. Za hodinu jsem vystřílela cca 40-60 ran.“

NEJVĚTŠÍ úspěchy Nikoly

2009 - stříbro ME juniorů, 2010 - zlato MS juniorů, 2011 - bronz ME juniorů, 2012 - 2x stříbro ME juniorů, 2013 - zlato ME, stříbro ME juniorů, bronz ME juniorů, 2014 - zlato Akademické MS, 3x stříbro Akademické MS, 2015 - 2x stříbro ME, bronz ME, 2016 - účast na OH v Rio de Janeiru, 2017 - bronz ME, 2019 - stříbro a bronz Evropské hry, 2021 - účast na OH v Tokiu

OLYMPIONIČKA na pražském Olympijském festivalu

DOMA je to stejně nejhezčí

U zrodu sportovní střelby v Doudlebách stál v roce 1972 váš dědeček, aktivní střelec a výborný trenér Josef Mazura, dnes je šéfem střelnice váš tatínek Ivo Mazura, hlásí se mu stále hodně dětí? „Taťka už teď na to bohužel nemá čas, když pracoval jako trenér, měl čas pracovat i s mládeží, teď je situace jiná, ale o klub v Doudlebách se stará dál.

Jaké jsou vaše další sny? „Asi hlavně, abychom byli všichni zdraví a vycházeli spolu v dobrém. Prostě žít pohodový život.“

Chtěla byste říci něco závěrem? „Moc bych chtěla poděkovat lidem, kteří nám sportovcům vždy fandili a podporovali nás, moc jsme si toho vážili. Také bych chtěla poděkovat svojí rodině, bez které bych nemohla dělat to, co jsem dělala. Také jsem moc ráda, že bydlím zrovna tady, už jsem toho procestovala celkem dost, ale tady to máme prostě nejhezčí.“